Koukejte si ho zapamatovat, myslet na něj při cvičení a řídit se jím!
Nejdůležitější fyzikální vzoreček pro karatisty je tento:
Koukejte si ho zapamatovat, myslet na něj při cvičení a řídit se jím!
„No to se ti řekne, myslet a řídit se! Vždyť vůbec nevím vo co go! Jak se tím teda mám řídit?”
Tak tedy:
- Jak se to čte: Energie kinetická se rovná jedna polovina em vé na druhou
- Co je to energie už ví dneska i prvňáčci, to nemusím vysvětlovat
- Kinetická energie je energie pohybová - Karatisté se hýbou a při tom vyvíjejí kinetickou energii, kterou
se snaží vrhnout na soupeře. Už víte, že máte soustředit energii co největší části svého těla (zapojit co nejvíce
svalů) do co nejkratšího času - co největší rychostí ji vrhnout celou na soupeřovo tělo a předat mu ji co
nejmenší úderovou plochou. Vzorec vědecky zachycuje skoro všechno z výše uvedené věty (kromě té malé plochy -
to je o výpočtu tlaku).
- m je hmotnost, váha
- v je rychlost
- A ta malá dvojka nad v znamená na druhou - „v na druhou” znamená „v krát v”.
No a jak toho tedy využít?
- Jedna polovina je pořád jedna polovina (říká se tomu konstanta) a můžeme na ni zapomenout. S ní se nedá nic
dělat a platí pro všechny stejně.
- „S váhou se přece taky nedá nic dělat - leda tak ztloustnout a to nechci!”
- Částečně je to pravda - člověk s
vyšší hmotností tě prostě převálcuje snadněji než střízlík. Ale o to nejde. Jde spíš o to, kolik z celé váhy
svého těla dokážeš použít pro provedení úderu, kopu nebo krytu. Jedna ruka je mnohem lehčí než celá půlka těla.
Celé tělo je sice těžší než ta půlka těla, ale to nám moc platné není. Když na soupeře vrhneme celé tělo, řítíme
se dost nekontrolovatelně, on uhne a tělo sebou plácne. Proto je ta půlka těla asi optimální maximum.
- No a nejzajímavější částí vzorečku je rychlost. A to proto, že se jí hmotnost násobí hned dvakrát
po sobě. Zvýšení rychlosti má proto na energii úderu největší vliv (a tedy většinou i na účinnost). Zvyšování
váhy má takzvaně "lineární" vliv - zvýšíme-li váhu dvakrát, energie se taky zvýší dvakrát, když třikrát i
energie bude třikrát větší. Ale rychlost má vliv kvadratický - pokud zvýšíme rychlost dvakrát, energie (a
účinek) se zvýší čtyřikrát (2 x 2)! Při trojnásobném zvýšení rychlosti se energie zvýší devětkrát (3 x 3)!
A v tom je kouzlo účinku rychlého úderu nebo kopu. I lehčí karatista může snadno porazit karatistu těžšího,
pokud má rychlejší techniky - nejenže ho praští dřív, ale ještě s daleko větší energií.
Odbočka do hodiny Dopravní výchovy - Proč se ve městech dříve mohlo jezdit 60 kilometrů v hodině a teď jen 50?
To je v tom takový rozdíl? To někoho vytrhne?
Odpověď se skrývá právě ve vzorečku pro kinetickou energii. Auto ji má fakt velkou - má velkou hmotnost a ta
se ještě dvakrát za sebou znásobí rychlostí! Zapomeneme-li na jednu polovinu a hmotnost (ty jsou pro jedno
auto pořád stejné) a umocníme na druhou rychlost 50km/h, dostaneme hodnotu 2500. V případě 60km/h je druhá
mocnina 60 x 60 = 3600.
Přestože se nám rychlost zvýšila o pouhou jednu pětinu (o 20 procent), energie se zvýší o více jak dvě pětiny
(o 44 procent). A to je právě ten rozdíl mezi životem a smrtí. Střet chodce s autem, které jede 60km/h, většinou
končí smrtí chodce, ale při 50km/h prý chodec většinou přežije.
Jen tak mimochodem - zdvojnásobení kinetické energie auta dosáhneme zvýšením rychlosti z 50km/h na pouhých
70km/h. Při zdvojnásobení rychlosti (na 100km/h) se energie zečtyřnásobí, ale to už jistě umíš vypočítat sám.
