Povinnosti karatisty na soustředění

Budete poslouchat vedoucí, páč vedoucí mají vždycky pravdu. Pokud si budete myslet, že vedoucí nemají pravdu, nemyslete a chovejte se podle předchozí věty. A pokud skutečně nebudou mít pravdu, stejně je budete poslouchat.
Na trénink budou všichni mít zavazovací (a zavázané) sportovní boty (ne kanady nebo sandály) a pití. V případě vedra i ručník a čepici. Zda si vzít kimono bude vždy upřesněno. Po tréninku si všichni všechno po sobě posbírají a odnesou do tábora.
Mokré věci patří na verandu (pověsit na zábradlí nebo šňůru, ne pohodit) a ne do chatky nebo dokonce do postele.
Poslední, kdo opouští chatku, ji musí zamknout a klíč odevzdat do velitelské chaty před odchodem z tábora. Nikdo z vedoucích vám nebude klíče schovávat u sebe a hlídat je někde v terénu.
Zbraně a pouta (vlastní i půjčené) budou přes noc uloženy na své místo (v chatce majitele). Ani přes den se nebudou nikde povalovat. Se zbraní se buď cvičí nebo je uložena.
Powerball se vrací ihned po použití, aby si ho mohl vzít někdo jiný.
Pokud si někdo něco od někoho půjčí (zejména mobil vedoucích), musí mu to bez připomínání vrátit. Ne to někde pohodit nebo dát někomu jinému a ztrátu pak na něj svádět.
Pokud něco ztratíte (mobil, klíče apod.), řekněte to co nejrychleji, abychom tu věc nehledali pak třeba v noci.
Mobily na trénink nepatří. Můžou je tam mít pouze vedoucí (ale ani ti na tréninku zbůhdarma nemobilují).
Do jídelny se nesmí lézt bez pokynu vedoucího (kuchta není vedoucí). Z jídelny se naopak chodí bez ptaní. Na jídlo se chodí vždy ve viditelně oblečeném „žracím úboru“. Žádné jídlo se neodmítá, pokud něco nejíte (třeba maso), nabídněte to hladovým kamarádům.
Svačina je pro každého jedna. Další kus ovoce, jogurt, loupáček apod. se smí sežrat jen když ho od někoho dostanete (dobrovolně vám ho vydá a ne že ho ošikanujete) nebo po dalším hlavním jídle, kdy se nespotřebované svačiny považují za kolektivní vlastnictví (kdo dřív přijde – ten papá, kdo pozdě chodí – sám sobě nejí).
Po večerce se nikdo nebude chodit mejt, čistit si zuby, potloukat se po táboře nebo harašit v cizí chatce. Všichni budou „doma“ (včetně pádelnic a jiných ZetCéček – z našich chatek je vyženete). To ale neznamená, že musíte spát, když budete potichu.
Svolávací znamení je pískání na píšťalku nebo pokřikování megafonem. Po zapískání se všichni obléknou do určené výstroje (kimono apod.) a seběhnou se na určené místo (většinou uprostřed tábora).
Seběhnou, ne líně slezou.
Civilizovaní lidé se pravidelně mejou a pucujou si zuby a to tak, že každý den. Budete to dělat i vy. Čuňata budeme máchat v Brčálníku.
Své příbytky si budete udržovat v obyvatelném stavu, nebo jejich obsah vytřeseme na hromadu doprostřed tábora.
Kola budou přes noc nebo při opuštění tábora uzamčená (nejlépe hromadně dlouhým zámkem) na verandě nebo schovaná v chatě. Příslušenství (přílby, cyklocomputery) nenechávejte na kole, ale schovejte do chatky.
Pokud někdo něco rozbije, přijde nám to hned nahlásit. Zejména v případě skla – neuklízet sami, ať se ještě nepořežete.
Každý má nějaké hezké jméno a příjmení. Používejte je. Nikdo z vás se nejmenuje Já.